Mami, pomoc !
...."Mami pomoc!"
Křičela jsem v noci tak intenzivně, že jsem vzbudila manžela i psa. Rozespale a vyděšeně na mě zírali. Řešení, jak mě vysvobodit? Střídavě lomcovali s mým tělem a doplnili štěkotem. Byla jsem naprosto mimo. Lapala jsem po dechu a cítila bolest hlasivek. To je ale asi tak všechno. Nedokázala jsem vůbec přijít na souvislost mého nočního křiku a ani si vzpomenout na sen, který jsem asi měla. Proč jsem volala mámu o pomoc?
Něco tam být ale muselo. Ne?
Ano.
Existují dvě oddělené duševní oblasti, na jedné straně vědomá, rozumem kontrolovaná sféra a pak ta druhá podvědomá, zákonům logiky nepřípustná sféra. Myslíme vědomím a ať už je to o čemkoliv, spoustu myšlenek, které jsou silné, si v běžném denním chaotickém životě ani nepřipouštíme. Jenže, oni se nám vrývají právě do podvědomí a můžou nadělat i pěknou paseku.
Mamka odjela před třemi dny do Chorvatska. Jela s kámoškami, na babskou jízdu. Když píšu babskou, je to trefné. Věkový průměr je totiž "sedmdesát". Avizovala, že se určitě ozve, jakmile dorazí. Sama od nás totiž, a to od každého, požaduje, -že když se někam dál odjíždí, musí se dát vědět-. Neudělala to. Její mobil mlčí. Její mobil je nedostupný.
Nehysterčím, vím, že si stoprocentně neumí nastavit rooming, vím, že je s ní dalších pět kamarádek, které mě znají. Ale evidentně někde v hloubi duše něco zůstalo. A tak jsem si v noci prostě pěkně zakřičela.
A nebo? /smajlík šibalský
A to musím mamince, hned, až se vrátí říct. Vlastně udělat takové malé vyznání. Občas má totiž pocit, že jí nikdo nepotřebuje, že nemá v životě nic důležitého na práci, že je stará a zbytečná. Vize žádná. I když neskutečně nabitá energii a darem pro to dělat šílenosti.
A tak jí musím říct, že ji potřebuji. Jo!
Hned, když odjela, tak mi ruply kalhoty. Jediný člověk v naší rodině, kdo umí cokoliv opravit, zašít, popošít je maminka.
Hned, když odjela, začala jsem vstávat o hodinu dřív - musím venčit našeho psa. Příšerný! Ten luxus, že jí každé ráno předávám v pyžamu mezi dveřmi obojek a psa - ten si teď sakra uvědomuji. Pes je rád, že může jít z toho ranního blázince u nás doma do klidu "babičky". Pes si to teď uvědomil taky. Nutím ho, spíš nohou mu pomáhám do výtahu. Nechce se ani jemu, ani mě. Venku psa táhnu na vodítku, vzpírá se! Zdravím sousedku, která je zvyklá zdravit se s mojí matkou. Upozorňuje mě, že psa sice táhnu, ale po zádech. Otáčím se a opravdu, "šprajclo" se mi vodítko , takže se venčíme trošku jinak - škrtíme a zametáme. Po chvíli kolem nás volně probíhá velký pes, rasu v tom fofru nepoznávám. Zapomínám, že má již kostým do práce, tahám z mokré trávy svého yorkshiera a křičím na majitele.
"Kde máte vodítko!"
Pán se na mě usmívá a jen dodává.
"Oni se znají, to je v pohodě!"
Po chvíli zjišťuji, že se i mladík zná s mojí matkou. Jenže to už mám všechny čtyři tlapky obtisknuté na saku a jeho pes mi odporně olizuje nohu. Po takovém "jaksi-taksi" venčení jdeme domů. No jdeme -opět se táhneme. Vyčerpáni. Pes se mnou evidentně nemluví, nešla jsem jsem jeho ranní trasu.
"Mami pomoc!" v duchu , v mém duchu slyším. Dochází mi.
"Mami, pomoc!" říkám si už polosmutně a polohlasně.
"Chci k tobě přijít na kávu, chci Ti říct, že musím k lékaři na vyšetření a že chci maminkovské pohlazení!"
Nevadí, že mi je skoro padesát. Zatím mi telefon s její smskou nepípnul. Stále je nedostupný. Vím, že je ale pořádku, určitě....
"Prosím Tě, nemáš ten recept od babičky na ty skvělý koláče?" volá mi kamarádka Milada.
Recept na skvělé koláče, které mi babička pekla každý rok pro kolegy do práce.
"Babička už si ten recept nepamatuje!" smutně jí říkám.
"Vím, vím...!" říká Milada, její nemoc je hrozná /smutný smajlík
Babička má již delší dobu Alzheimerovu nemoc.
"Pekla z hlavy, nic nikde napsaného neměla!" ještě dodávám.
....odcházím za babičkou, chci jí říct, že se mi stýská po máme. Mám syna, mám manžela, ale i mamimku. Musím to babičce dnes říct. Babička je babička, která se bude usmívat....
...možná, možná, až se mi maminka vrátí z Chorvatska - třeba ten recept od babičky zná.
Je naprosto úžasné, jak člověk ve spánku zbohatne!
Alice Kopřivová
Až i vás posere pták!
Když tě potká ptačí nehoda, ...no prostě tě posere pták, říká se, že to přináší štěstí, tak něco podobného potkalo dnes i mě. Navíc, pták si nevybírá a já dnes taky úplně ne!
Alice Kopřivová
Co nám vadí při létání?
....a tak toho je celkem hodně, ne? Včera jsem v rádiu poslouchala zajímavou topku deseti věcí, které nás obtěžují v letadle, zbystřila jsem a občas se fakt bavila....
Alice Kopřivová
Marně hledám - cokoliv!
Někdo hledá smysl života, já klíče, mobil nebo brýle. Pro co jdu do ledničky? Ptám se, když ji otevírám. Přemítám hrůzou v autě, co ta žehlička. Znáte to?
Alice Kopřivová
Adrenalin - útok nebo útěk!
Adrenalin je základním hormonem stresové situace.Vyznačuje se zúžením periferních cév, urychlením srdeční činnosti, rozšířením zornic a aktivací potních žláz. A tohle všechno já běžně znám a mám.
Alice Kopřivová
Řeklo by se, zuby – nehty…
..žádná politika, žádný americký triller, žádná česká komedie ani italská detektivka, horor už vůbec ne, jen obyčejný příběh, tak jak jsem to nechtěla.
Alice Kopřivová
Sedačka.....
...... obyčejný gauč, pohovka, otoman, kanape, no prostě to, na čem se většinou v pokojích sedí, nudná věc, o které jsem si do dneška myslela, že se nedá napsat dost dobrý blog.
Alice Kopřivová
Den zavřených dveří...
....s klikou, koulí, dveří lítacích a šoupacích, prostě těch, o kterých se dají psát příběhy........
Alice Kopřivová
Bombarďáky Bridget Jonesové!
Chápající ženy, překvapení muži! Chápající ženy, ví co se kvůli parádě musí vydržet, překvapení muži pochopí, co vše dokážeme pro parádu udělat!
Alice Kopřivová
Klíště, piha a čokoláda
Určitě to znáte taky, drhnete flek na novém, pestrobarevném prostírání a pak zjistíte, že ten bílý puntík je jen barevný design a je součástí vašeho servírovacího „outfitu“.
Alice Kopřivová
Jak se máma svlékala před Švédy!
Ona prostě miluje opalování, a to tak, že se z toho stala její droga. Teď už vím, že nebezpečná nejen pro ni, ale v ohrožení i pro ostatní! A to fakt nekecám. Rozplácne se kdekoli a jakkoliv! A to taky fakt nekecám.
Alice Kopřivová
Leť si, leť!
Každý někam lítá , tedy pokud stíhá ten správný let. Fajn je, že to jde, že to leti. Já si po svých lítám "furt", letadlem občas.
Alice Kopřivová
Karpály
Po své babičce jsem toho zdědila fakt dost! Velký srdce, velký emoce, elán a zbrklost. Drobné prsty, pár chlupů na bradě.
Alice Kopřivová
Povídání v posteli
...pokud čekáte erotické vyprávění, přepněte na jiný kanál, ...pokud vám stačí láska, prosím, zůstaňte!
Alice Kopřivová
Jak jsem šla na Karla….
Od čtyř a úplně vyprodáno? Nikdy jsem nebyla na odpoledním promítání českého filmu, abych dva dny předtím brala poslední lístky a po filmu stála deset minut frontu na čůrání.
Alice Kopřivová
Dnes je rovno Dovolené!
.... dovolená na ranní oběhnutí lékařů. Nakonec ale nikam nejdu. Mám dovolenou a nechce se mi vstávat. Takže důvod, proč si beru dovolenou je pryč.
Alice Kopřivová
Viva Victoria
Victoria znamená vítězství. Omlouvám se pánové, ale tento blog bude směřovat spíš k ženám. Před měsícem jsem si objednala luxusní podprsenku.
Alice Kopřivová
A zelený mužík zatleskal.
Před pár dny se mi svěřila známá, že si na zahradu pořídila kameninového vodníka. Decentně jsem se usmála a diplomaticky ji pochválila. V duchu jsem si říkala, že tohle já nikdy.
Alice Kopřivová
Promočená promoce!
Když si pyšná matka prozpěvuje po ránu v koupelně Gaudeamus Igitur. když už týden loví ve skříni vhodný kostým a když vážení hábilisové jsou fakt vážení - je tu prostě poslední týden v červnu a ten je ve znamení státnic a promocí.
Alice Kopřivová
Tak jsem ho našla.
...ano, našla. Ztratila, upálila, vyvařila a utopila. Přesný sled je možná pomotaný, ale i tak, doba covid přináší spoustu změn, třeba dnes se mi rozlepily boty. Taky utopit, vyvařit a spálit?
Alice Kopřivová
Co si trochu zařvat!
Ne, nebojte se, ne bolestí, ne bezmocí. Prostě je teď třeba zrovna ten správný čas na to, se vykřičet. Někdy je to terapie, někdy je to jen puštění žilou emocí, někdy to může, ...a trochu pomůže. Zařvat si!
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 97
- Celková karma 18,77
- Průměrná čtenost 1209x
V roce 2010 jsem vydala knížku "Povidání pro kamarádky". V roce 2015 nakladatelství Jota vydalo moji druhou kníhu "Nejsem namalovaná".