Je libo pyjamo ?

30. 08. 2016 22:40:57
Co prostě obyčejné pyžamo? A nebo luxusní obleček k odpočinku? Co negližé ? Ať je to cokoliv co odpovídá oblečení k lenošení , musí se v něm bezpodmínečně jen do postele?

Do Evropy se pyžámko, tehdy pyjamo, dostalo zhruba okolo roku 1870 spolu s koloniálním érou .Nosit ho směli pouze muži a šlo o vybavení šatníku sloužící především v době odpočinku.

Coco Chanel prezentovala tento kousek oblečení nejdříve jako módní hit pro večerní módu na pláž. Postupně se „módní doplněk“ přesunul směrem k ložnici. Pyžamo dnes není nic jiného než oblečení na spaní v krajním případě domácí obleček.

Původně byl totiž oděv, ve kterém lidé spali, a to až do konce 19. století, celodenní spodní prádlo. Večer se jen svlékly šaty, pod nimiž bylo dlouhé spodní prádlo, také někdy označované jako „negližé“, ulehlo se a ráno se zase přes spací oděv natáhly šaty. Síla, co? Tento způsob nošení „pyžama“ si asi dnes dokáže málokdo představit jako reálný.

Doby, kdy jsem spala i já v konfekčních nočních úborech, jsou naštěstí pryč. Suprové nylonové noční košilky s krajkami, které neskutečně štípaly a kousaly, byly sice krásné, ale jen na obrázcích časopisu Květy. Spát se v tom rozhodně nedalo. Pánská pyžama byla pro změnu pouze v provedení modrého či hnědého proužku. Všechna s límečkem, propínáním a kapsičkou. Tečka, nic jiného nebylo. Všichni jsme byli jako kopírák. Jeden „TEXTIL Liberec“.

Pamatuji si, jak můj muž bojoval právě s propínám u pánského pyžama. Pravidelně jsme všechny knoflíky, které jsem mu po předchozí noci přišila, další den ráno sbírali v posteli i pod postelí. Jestli to bylo jeho nevybouřeným mládím, bojovými sny nebo snad erotickými ....sny – o mně /smajlík/, nevím. Když už jsme ale začali sbírat knoflíky i s kusy látky, vyrvaného pyžama, naštvala jsem se a celou légu tohoto skvělého pyžama jsem mu sešila. Knoflíky pak už držely. No a pak přišla revoluce a konečně snesitelná trička u pánských pyžam, včetně kráťasů. Můj děda totiž pro změnu bojoval právě se spodním dílem. Babička mu nebyla schopna upravit gumu v pase tak, aby mu při bojových snech vyhovovala. Vyřešil to tedy děd po svém. Spodní díl pyžama nepoužíval vůbec. Pamatuji si, že jako malá jsem si s tím užila i já. Když šel děda v noci na toaletu a podařilo se nám – potkat se. V lepším případě jsem byla první já. To viděl, že je až druhý a rychle zaplul zpět k babičce pod peřinu. Když mě ale předběhl. Byl problém. Já, rozespalá, seděla na chodbě na schodech a čekala, až konečně spláchne a vypadne. Děda samozřejmě ven nemohl a tak čekal taky, až vypadnu já. Nikdy nevylezl, já to vždycky vzdala a polospící přešla na druhý, o patro výš, umístěný záchod.

A tak si dnes říkám, proč v té době nenosil pánskou noční košili? Myslím tu dlouhou, prvorepublikovou? Naprosto spolehlivé, pohodlné. Teď, možná, že by začínaly být opět trendy ? Vloni jsem v ní totiž na horské chalupě – taky jsme šli čůrat, potkala kámoše – měl ji!!! /rozdováděný smajlík/ A protože už nemá vlasy a je náchylný na rýmičky – měl ke košilce i stylovou pokrývku hlavy..čepici. Závidět by mohl Křemílek. i Vochomůrka.

Já jsem standardní dámské noční úbory zavrhla už dávno. Dala jsem vale nočním košilím i pyžamům. Nejlépe se cítím v bavlněném tílku a obyčejných trenkách. Jo, a nejraději do toho lezu hned, když přijdu večer z práce. V tomto ohozu jsem schopna spát v létě, ale i v zimě. A trávit v něm třeba i celou sobotu, pokud nemusím ven, a je mi naprosto báječně. Na chaloupce jsem si třeba po hodině hrabání v hlíně na skalce uvědomila, že jsem se ještě nepřevllíkla. Bylo odpoledne.Co na tom? Žádný problém. Co ale na spaní mít musím vždycky, jsou teplé vlněné ponožky. Bez těch neusnu. Kombinace je naprosto skvělá - na pohled - kraťasy s tílkem a k tomu vlněné ponožky s vánočním motivem sobíků.

Kamarádka pro změnu spí úplně nahá. Někde se dočetla, že je to hrozně zdravé. Co na to manžel? Nic, jen jí doporučil, že by si to „pyžamo“ měla přežehlit. Vyprávěla mi, jak v noci vyběhla k malé dcerce zabít komára. Potmě v místnosti pobíhala a když její dcerka rozsvítila, začala z leknutí strašně křičet. Co se děje, dorazil řešit i manžel. Kamarádka si vůbec neuvědomila, že komára zabíjí nahá, že si nevzala ani župan a začala řvát taky. Manžel zhasnul a jen zkonstatoval „Takto je vše v pořádku!“ a šel spát.

U mého syna také vyhrává pohodlí. Od pánských pyžam, které se párují z vrchního dílu – a spodního dílu , využívá jen ten spodní . Vršky jsou netknuté, někde , v jeho "skoro" uklizené skříni. Když už má pocit, že je chladno a měl by si vzít i vrchní díl pyžama, vůbec neřeší, že by si ve skříni zbytek pyžama našel, spí prostě v prvním tričku, které najde. Tedy na dosah ruky. Je mu přes dvacet, dobu, kdy jsem mu měla vysvětlit význam nočního úboru jsem prošvihla.

Moje babička, pracovala jako vedoucí obchodu právě „Textilu Liberec , byla velká zmatkařka, to mám ostatně po ní, stihla ráno vždycky rychle obhospodařit celý dům, pak na sebe naházet oblečení a utíkat na autobus. A tak jednou, když zase takhle pospíchala, oblékla si halenku , zajela do kozaček a kabátu. Narvala si na hlavu čepici. Bylo to v zimě, a utíkala opět na ranní autobus. Když si v pak práci sundávala kabát, kolegyně vybuchovaly smíchy, pohledem zjistila, že nemá sukni. Z halenky ji vyčuhovala noční košilka. Ještě, že prodávala právě ve zmíněném textilu. Sukni totiž nechala doma.

Páni, a teď jsem zjistila, že v Litoměřicích byl i pyžámkový ples, já ho prošvihla.

A v čem spíte Vy, neříkejte, že v pyžamu ?

Autor: Alice Kopřivová | úterý 30.8.2016 22:40 | karma článku: 19.50 | přečteno: 897x

Další články blogera

Alice Kopřivová

Až i vás posere pták!

Když tě potká ptačí nehoda, ...no prostě tě posere pták, říká se, že to přináší štěstí, tak něco podobného potkalo dnes i mě. Navíc, pták si nevybírá a já dnes taky úplně ne!

26.1.2024 v 21:37 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 476 | Diskuse

Alice Kopřivová

Co nám vadí při létání?

....a tak toho je celkem hodně, ne? Včera jsem v rádiu poslouchala zajímavou topku deseti věcí, které nás obtěžují v letadle, zbystřila jsem a občas se fakt bavila....

20.10.2023 v 14:46 | Karma článku: 19.97 | Přečteno: 535 | Diskuse

Alice Kopřivová

Marně hledám - cokoliv!

Někdo hledá smysl života, já klíče, mobil nebo brýle. Pro co jdu do ledničky? Ptám se, když ji otevírám. Přemítám hrůzou v autě, co ta žehlička. Znáte to?

27.9.2023 v 13:05 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 356 | Diskuse

Alice Kopřivová

Adrenalin - útok nebo útěk!

Adrenalin je základním hormonem stresové situace.Vyznačuje se zúžením periferních cév, urychlením srdeční činnosti, rozšířením zornic a aktivací potních žláz. A tohle všechno já běžně znám a mám.

6.8.2023 v 18:46 | Karma článku: 10.88 | Přečteno: 289 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 146 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 23.64 | Přečteno: 308 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 170 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.12 | Přečteno: 9159 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 428 | Diskuse
Počet článků 97 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1201

Úsměvy, ale  i smutné chvilky k zamyšlení, příběhy, které nás naplňují a učí žít. Jsem ráda obklopena lidmi, kteří mi život zpestřují, jsem jim za to vděčna. Od mládí jsem si psala deník, skoro deset let. Možná i proto jsem už tehdy brala život až moc vážně. Zůstalo mi to dodnes, všechno až moc detailně řeším,  i když to stejně neovlivním. Každopádně to má i svá pozitiva, snažím se celý život absolutně vychutnat a naplno prožít každou minutu, jako kdybych stále vnímala nenávratnost času. Všem kteří se se svými příběhy v mých knihách objevují upřímně děkuji. Něco úžasného – lidské osudy jsou velmi často sobě tak podobné, nevyzpytatelné a velmi barvité, já  jim jen   trošku  pomáhám, když o nich píši  – kořením je. Příběhy  chaotické, vtipné, někdy strhující. To zbožňuji. Záznamy  života „MEA CULPA“, příběhy které mi dávají šanci psát.“A o tom to vše je!“

V roce 2010 jsem vydala knížku "Povidání pro kamarádky". V roce 2015 nakladatelství Jota vydalo moji druhou kníhu "Nejsem namalovaná".

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...