Bábiško, tak zase za rok Vary!
Lhala bych, kdybych řekla, že mě každý rok nezajímá dění fesťáku. Každopádně prioritou jsou pro mě určitě jen filmy a jejich zastoupení. To mě fakt baví.
Jsi profík / Barťáku
Tys byl taky dobrej /režie Křižáčka, Václav Kadrnka
Před tebou smekám / režisér Václav Vorlíček
Komedie, thriller...láska? palec nahoru / oceněný film Čára Petera Bebjaka
....ty bys měl vyplivnout žvejku, než vylezeš na podium...
... a ty vyndej ruce z kapes, když mluvíš / aha, promiň, ty je máš obě zlomené.
Letos prý byl festival nudný - postěžovali si modní kritici. Nedostatek modelek, nekonal se žádný velký trapas nebo obvyklý bujarý večírek, končící nočním koupáním v kašně.
No a proč ne? No a proč taky!
Aha - chudácí čtenáři bulvárů. Milovníci filmů, a ať to byli hosté typů hvězd či obyčejní baťůřkáři, ti spokojeni byli. Ano, i já si přišla na své.
Nebudu si nic nahlávat, miluji atmosféru holywoodských hvězd a červený koberec. I já do Varů jezdím.
A že tam byla letos nuda?
Vedro, snad jako každý rok. Snad už to k Varům patří. Nové boty. Kožené. Jasně už vidím své čtenáře, jak silně prohlašují - to je blázen - v nových botách na celý den a na boso. To jsem totiž ještě nenapsala. Ohradím se ale, ano, sice na boso, ale boty kožené a jen pásečkové sandály. Tak kde by sakra mohl vzniknout problém? Laciný fakt nebyly a jevily se i jako "bačkorovitého typu".
Už při prvních zastávkách v Klášterci, tam se můj muž narodil a ve Františkovkách, tam můj muž jezdí do lázní, jsem cítíla, že dva řemínky nejsou úplně tak v pořádku.
Ve Varech jsem se smiřovala s tím, že bohužel budou asi ne dva, ale možná i čtyři puchýře. Ale za Vary to stojí. Hrdě jsem se i tak přesunula k Thermálu a později i na kolonádu. Usadili jsme se na kávu do jedné z místních kaváren, kousek od Puppu. Kousek od nás seděl Honza Svěrák. Lehce jsem zasyčela, když jsem se snažila pod stolem své kouzelné kožené sandálky sundat. Puchýřů jsem napočítala už pět. I na chodidle ? Tak to se může stát fakt jen mě? Můj muž se mi opět snažil udělat asi půlhodinovou přednášku o tom, jak jsem nezodpovědná./ jako ostatně vždy, když mám nějaký ten karambol/. A ano, slyším i Vás..../kající se smajlík
Sebral se a odešel. Odešel hledat drogerii, lékárnu, hotelovou recepci, prostě někoho, kdo mu prodá, dá velký počet náplastí. Dopíjela jsem si svoji kávu, bosa a čekala.
Usmívala se na svět a přemýšlela, jestli by bylo opravdu velké faux pas / "fopá"/, jít už jen bosa. Objednala jsem si dvojku bílého a dál čekala.
Přišel, bez náplastí. Sklo, porcelán, luxusní kabelky, suvenýry....s puchýři tu prostě nikdo nepočítá. Nepočítali , že přijedu ?
No nic, bosa tedy zatím ne. Manžel si objednává ještě jedno preso a je za mě nervózní.... a já vymýšlím plán "b".
Ubrousky! Pan Svěrák se nedívá a já pečlivě přikádám na postižená místa papírové ubrousky od kávy, míst je už sedm a vypadají příšerně - některé puchýře už i praskly, takže i krev je na pořadu dne.
Platíme, odcházíme. Galantně procházím zahradní kavárnou a z bot mi nečouhá sláma, ale papírové kapesníky. Pár jich ztrácím cestou a pár po chvíli vyhazuji sama. Jsem tam, kde jsem byla, co krok, to bodnutí nožem. Jenže, já si ty Vary prostě nezkazím. Chci si projít vše. Jsme u Vřídla a kupuji si teplou oplatku. Manžel přemýšlí, že mě ponese. Ne, to bych mu nemohla udělat, a tak na jedné recepci místního hotelu - mají kromě pohledů a suvenýrů .... i náplasti. Dětské. Po chvíli odcházíme a jám mám pro změnu nožky plné dinosaurů, autíček, letadýlek a co já vím, čeho ještě. Hlavně pěkně vybarvených. Vypadám hůř, než s papírovými kapesníky. Chvíli jsem naprosto spokojená. Ulevilo se mi od řezavé bolesti a chodím. Ale opravdu jen chvíli. Dětské samolepky! Né náplasti - to totiž náplasti v žádném případě nejsou - opadávají, všechny . A snad rychleji, než kapesníky. Po chvíli už brázdím kolonádu opět "naostro"!
Usedáme do jedné místní restaurace na oběd, číšník sice mluví dost lámaně česky, ale je to můj rytíř s velkým "R", k obědu mi totiž přinesl nejen oběd, ale klasickou krabici s plně funkční náplastí. Evidentně v kuchyni vypáčil lékárničku, vybavenou ještě za totáče. Když přinese i nůžky - kromě oběda, stříhám, lepím - mám skvostný pocit, sice mu z toho kilometru náplasti, co byla v krabičce nepředávám skoro nic,ale spropitné je štědré a můj "uspokojený" úsměv - mluví za vše - letost moje Vary vyhrál "on"...tvrdím to i po hodině, po dvou hodinách i večer doma, kdy mi dokonce náplasti jsou velmi, velmi těžce odlepit.
Vary byly opět krásný, skvělé počasí, úžasná atmosféra, úroveň festivalu, bezprostřednost, skvělí hosté, super filmy, Barťáku - vlastně Bábiško, děkuji ti za ně. A já ? Já mám teď naštěstí čtrnáct dní dovolenou, "naboso".... první boty si totiž obuji až za čtrnáct dní - do práce.
A tak neklesejme na mysli, kdykoliv, kdekoliv - vše se dá zvládnout a požitkářsky užít.
Mějte se báječně!
Vaše Alice
Alice Kopřivová
Až i vás posere pták!
Když tě potká ptačí nehoda, ...no prostě tě posere pták, říká se, že to přináší štěstí, tak něco podobného potkalo dnes i mě. Navíc, pták si nevybírá a já dnes taky úplně ne!
Alice Kopřivová
Co nám vadí při létání?
....a tak toho je celkem hodně, ne? Včera jsem v rádiu poslouchala zajímavou topku deseti věcí, které nás obtěžují v letadle, zbystřila jsem a občas se fakt bavila....
Alice Kopřivová
Marně hledám - cokoliv!
Někdo hledá smysl života, já klíče, mobil nebo brýle. Pro co jdu do ledničky? Ptám se, když ji otevírám. Přemítám hrůzou v autě, co ta žehlička. Znáte to?
Alice Kopřivová
Adrenalin - útok nebo útěk!
Adrenalin je základním hormonem stresové situace.Vyznačuje se zúžením periferních cév, urychlením srdeční činnosti, rozšířením zornic a aktivací potních žláz. A tohle všechno já běžně znám a mám.
Alice Kopřivová
Řeklo by se, zuby – nehty…
..žádná politika, žádný americký triller, žádná česká komedie ani italská detektivka, horor už vůbec ne, jen obyčejný příběh, tak jak jsem to nechtěla.
Alice Kopřivová
Sedačka.....
...... obyčejný gauč, pohovka, otoman, kanape, no prostě to, na čem se většinou v pokojích sedí, nudná věc, o které jsem si do dneška myslela, že se nedá napsat dost dobrý blog.
Alice Kopřivová
Den zavřených dveří...
....s klikou, koulí, dveří lítacích a šoupacích, prostě těch, o kterých se dají psát příběhy........
Alice Kopřivová
Bombarďáky Bridget Jonesové!
Chápající ženy, překvapení muži! Chápající ženy, ví co se kvůli parádě musí vydržet, překvapení muži pochopí, co vše dokážeme pro parádu udělat!
Alice Kopřivová
Klíště, piha a čokoláda
Určitě to znáte taky, drhnete flek na novém, pestrobarevném prostírání a pak zjistíte, že ten bílý puntík je jen barevný design a je součástí vašeho servírovacího „outfitu“.
Alice Kopřivová
Jak se máma svlékala před Švédy!
Ona prostě miluje opalování, a to tak, že se z toho stala její droga. Teď už vím, že nebezpečná nejen pro ni, ale v ohrožení i pro ostatní! A to fakt nekecám. Rozplácne se kdekoli a jakkoliv! A to taky fakt nekecám.
Alice Kopřivová
Leť si, leť!
Každý někam lítá , tedy pokud stíhá ten správný let. Fajn je, že to jde, že to leti. Já si po svých lítám "furt", letadlem občas.
Alice Kopřivová
Karpály
Po své babičce jsem toho zdědila fakt dost! Velký srdce, velký emoce, elán a zbrklost. Drobné prsty, pár chlupů na bradě.
Alice Kopřivová
Povídání v posteli
...pokud čekáte erotické vyprávění, přepněte na jiný kanál, ...pokud vám stačí láska, prosím, zůstaňte!
Alice Kopřivová
Jak jsem šla na Karla….
Od čtyř a úplně vyprodáno? Nikdy jsem nebyla na odpoledním promítání českého filmu, abych dva dny předtím brala poslední lístky a po filmu stála deset minut frontu na čůrání.
Alice Kopřivová
Dnes je rovno Dovolené!
.... dovolená na ranní oběhnutí lékařů. Nakonec ale nikam nejdu. Mám dovolenou a nechce se mi vstávat. Takže důvod, proč si beru dovolenou je pryč.
Alice Kopřivová
Viva Victoria
Victoria znamená vítězství. Omlouvám se pánové, ale tento blog bude směřovat spíš k ženám. Před měsícem jsem si objednala luxusní podprsenku.
Alice Kopřivová
A zelený mužík zatleskal.
Před pár dny se mi svěřila známá, že si na zahradu pořídila kameninového vodníka. Decentně jsem se usmála a diplomaticky ji pochválila. V duchu jsem si říkala, že tohle já nikdy.
Alice Kopřivová
Promočená promoce!
Když si pyšná matka prozpěvuje po ránu v koupelně Gaudeamus Igitur. když už týden loví ve skříni vhodný kostým a když vážení hábilisové jsou fakt vážení - je tu prostě poslední týden v červnu a ten je ve znamení státnic a promocí.
Alice Kopřivová
Tak jsem ho našla.
...ano, našla. Ztratila, upálila, vyvařila a utopila. Přesný sled je možná pomotaný, ale i tak, doba covid přináší spoustu změn, třeba dnes se mi rozlepily boty. Taky utopit, vyvařit a spálit?
Alice Kopřivová
Co si trochu zařvat!
Ne, nebojte se, ne bolestí, ne bezmocí. Prostě je teď třeba zrovna ten správný čas na to, se vykřičet. Někdy je to terapie, někdy je to jen puštění žilou emocí, někdy to může, ...a trochu pomůže. Zařvat si!
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 97
- Celková karma 18,77
- Průměrná čtenost 1209x
V roce 2010 jsem vydala knížku "Povidání pro kamarádky". V roce 2015 nakladatelství Jota vydalo moji druhou kníhu "Nejsem namalovaná".