Ruské kolo
Dnes jsme taky vyrazili. Mám skvělého muže. Nechává mě dospat, asi mě stále miluje a tak lezu z postele těsně před odjezdem. No co, čepice, nákrčník a brýle vše jistí. Takže žádný šminky, žádný česání. Kapučíno si kupuji cestou a zbytek, jako je teplý čaj do termosky, svačinka, navoskované lyže a náhradní rukavice i s platební kartou, kdyby, co kdyby, má můj muž.
Já se fakt mám. Včera jsem se mu řezala smíchy, když mu dorazily lyžařské brýle, něco jako ala svářeč. Dnes už vidím výhody a chci je taky. Díky tomu, že měl tu sílu a přesvědčil mě, dáváme trasu Ruského kola hned mezi prvními. Je mínus 5, začínají se vylupovat první paprsky sluníčka a vzhledem k tomu, že fakt fest nasněžilo, děda Mrazík z Mrazíku by dnes mohl klidně berli nechat doma.
To, jak je můj mužík skvěle vybavený a připravený snad na každou možnou situaci, která by nastala, si ale kompenzuje neustálým pérováním, nechci říct komandováním. Takže, buď mi funí za krk s heslem " Ali, stále ti chybí dlouhý skluz! Dlouhý skluz, ....dlouuuuhý skluz!" a přidává volume! Ignoruji, nereaguji, čekám, že ho to omrzí, ....neomrzí! Já jedu stále svůj styl. Nebo, což je lepší varianta mi uteče, ale pak se vrací .... pro mě, s druhým heslem "Kde se couráš?" On tedy neříká couráš, ale galantně, "Kde se kocháš?"
Dnes opět, vše, jak má být, nic nevynechává a tak i vyjíždíme mimo stopu. Sice mi slíbil Ruské kolo, ale zase zajíždí do lesa. Funím, trochu i vzteky, že se neptá...., prostě jede. Opět, jak říká on "romantika", opět, jak říkám já "nedobrovolné dobrodružství". Odpojuji se tedy také z luxusní stopy okruhu, a to směr les, směr nebezpečno. I když vím, že náš okruh je po žluté a ta modrá není zase až tak dobrá, jedu. Stále sjíždíme níž a níž. Divné ??!!!?? "Furt" níž a níž. Děsí mě ty modré ukazatele, na rozcestníku Liškárny byla žlutá. Modrá fakt není dobrá. No nic, frčíme. Maminka a můj muž mají vždycky pravdu. Když už frčíme dost dlouho a slyším svého muže, jak se vtipně ptá dvou dam, které míjíme, zda jedeme správně do "Pece pod Sněžkou"....haha..."vtipálek!"
Haha,... a všichni se smějí, a já taky. Stále tedy frčíme z kopce, kde je můj dlouhý skluz? Po chvíli, kdy už vidím silnici do nějaké vesnice, se začínám vymlouvat na čůrání a tajně si odchytávám další turisty. Neptám se na Pec, ale potichu šeptám " Točí se tahle běžecká trať zpět na Adolfov?" Zdravíme se "Áhoj"...., což taky nechápu, protože k horám vždy patřilo Skol a Ahoj na vodu. Jenže když jsem asi pátému, kolem projíždějícímu běžkaři, řekla "Dobrý den" a on mi odpověděl "Ahoj". Najela jsem na tykačku taky. Hoši byli fajn, stručně mi sdělili, že jdeme blbě! No blbě, všechny cesty asi nějak domů vedou, takže tahle asi třikrát přepojená z modré na červenou, z červené na modrou a pak možná naši žlutou taky. Poslední hláška, která za mnou byla slyšet...."Neboj, v půlce je otevřený kiosek."
Takže dlouhý skluz se dnes moc nekonal. Natrénovala jsem stromeček a plužení. Nechci se chlubit, ale občas mi zalehly uši z toho převýšení. Když jsem se "dostromečkovala" k poslednímu rozcestí, můj mužík už aktivně radil, rozmachoval se do dáli hůlkou ....Vypadalo to na nějaký dívčí kurz, každopádně ho baštily všechny, ptaly se kudy na Liškárnu. Zpocená, vyflusaná na krev, jsem hledala pod propocenou čepicí nevinný úsměv pro slečny, a to milující a oddané ženy, která je v civilu noblesní dámou a nic na tom nezmění ani dnešní zajížďka ,myslím, že ze mě lítaly přímo srdíčka štěstí. Dostala jsem za odměnu čaj a tatranku.
Alice Kopřivová
Až i vás posere pták!
Když tě potká ptačí nehoda, ...no prostě tě posere pták, říká se, že to přináší štěstí, tak něco podobného potkalo dnes i mě. Navíc, pták si nevybírá a já dnes taky úplně ne!
Alice Kopřivová
Co nám vadí při létání?
....a tak toho je celkem hodně, ne? Včera jsem v rádiu poslouchala zajímavou topku deseti věcí, které nás obtěžují v letadle, zbystřila jsem a občas se fakt bavila....
Alice Kopřivová
Marně hledám - cokoliv!
Někdo hledá smysl života, já klíče, mobil nebo brýle. Pro co jdu do ledničky? Ptám se, když ji otevírám. Přemítám hrůzou v autě, co ta žehlička. Znáte to?
Alice Kopřivová
Adrenalin - útok nebo útěk!
Adrenalin je základním hormonem stresové situace.Vyznačuje se zúžením periferních cév, urychlením srdeční činnosti, rozšířením zornic a aktivací potních žláz. A tohle všechno já běžně znám a mám.
Alice Kopřivová
Řeklo by se, zuby – nehty…
..žádná politika, žádný americký triller, žádná česká komedie ani italská detektivka, horor už vůbec ne, jen obyčejný příběh, tak jak jsem to nechtěla.
Alice Kopřivová
Sedačka.....
...... obyčejný gauč, pohovka, otoman, kanape, no prostě to, na čem se většinou v pokojích sedí, nudná věc, o které jsem si do dneška myslela, že se nedá napsat dost dobrý blog.
Alice Kopřivová
Den zavřených dveří...
....s klikou, koulí, dveří lítacích a šoupacích, prostě těch, o kterých se dají psát příběhy........
Alice Kopřivová
Bombarďáky Bridget Jonesové!
Chápající ženy, překvapení muži! Chápající ženy, ví co se kvůli parádě musí vydržet, překvapení muži pochopí, co vše dokážeme pro parádu udělat!
Alice Kopřivová
Klíště, piha a čokoláda
Určitě to znáte taky, drhnete flek na novém, pestrobarevném prostírání a pak zjistíte, že ten bílý puntík je jen barevný design a je součástí vašeho servírovacího „outfitu“.
Alice Kopřivová
Jak se máma svlékala před Švédy!
Ona prostě miluje opalování, a to tak, že se z toho stala její droga. Teď už vím, že nebezpečná nejen pro ni, ale v ohrožení i pro ostatní! A to fakt nekecám. Rozplácne se kdekoli a jakkoliv! A to taky fakt nekecám.
Alice Kopřivová
Leť si, leť!
Každý někam lítá , tedy pokud stíhá ten správný let. Fajn je, že to jde, že to leti. Já si po svých lítám "furt", letadlem občas.
Alice Kopřivová
Karpály
Po své babičce jsem toho zdědila fakt dost! Velký srdce, velký emoce, elán a zbrklost. Drobné prsty, pár chlupů na bradě.
Alice Kopřivová
Povídání v posteli
...pokud čekáte erotické vyprávění, přepněte na jiný kanál, ...pokud vám stačí láska, prosím, zůstaňte!
Alice Kopřivová
Jak jsem šla na Karla….
Od čtyř a úplně vyprodáno? Nikdy jsem nebyla na odpoledním promítání českého filmu, abych dva dny předtím brala poslední lístky a po filmu stála deset minut frontu na čůrání.
Alice Kopřivová
Dnes je rovno Dovolené!
.... dovolená na ranní oběhnutí lékařů. Nakonec ale nikam nejdu. Mám dovolenou a nechce se mi vstávat. Takže důvod, proč si beru dovolenou je pryč.
Alice Kopřivová
Viva Victoria
Victoria znamená vítězství. Omlouvám se pánové, ale tento blog bude směřovat spíš k ženám. Před měsícem jsem si objednala luxusní podprsenku.
Alice Kopřivová
A zelený mužík zatleskal.
Před pár dny se mi svěřila známá, že si na zahradu pořídila kameninového vodníka. Decentně jsem se usmála a diplomaticky ji pochválila. V duchu jsem si říkala, že tohle já nikdy.
Alice Kopřivová
Promočená promoce!
Když si pyšná matka prozpěvuje po ránu v koupelně Gaudeamus Igitur. když už týden loví ve skříni vhodný kostým a když vážení hábilisové jsou fakt vážení - je tu prostě poslední týden v červnu a ten je ve znamení státnic a promocí.
Alice Kopřivová
Tak jsem ho našla.
...ano, našla. Ztratila, upálila, vyvařila a utopila. Přesný sled je možná pomotaný, ale i tak, doba covid přináší spoustu změn, třeba dnes se mi rozlepily boty. Taky utopit, vyvařit a spálit?
Alice Kopřivová
Co si trochu zařvat!
Ne, nebojte se, ne bolestí, ne bezmocí. Prostě je teď třeba zrovna ten správný čas na to, se vykřičet. Někdy je to terapie, někdy je to jen puštění žilou emocí, někdy to může, ...a trochu pomůže. Zařvat si!
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 97
- Celková karma 18,77
- Průměrná čtenost 1209x
V roce 2010 jsem vydala knížku "Povidání pro kamarádky". V roce 2015 nakladatelství Jota vydalo moji druhou kníhu "Nejsem namalovaná".