Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hody, hody,……Kde-jsi?

17. 04. 2017 11:48:24
"Kde-jsi“ je český překlad jména mé 15leté yorkshíračky. Je riziko, dávat cizí jména psům? I když...? /úsměvný smajlík - úsměvný!/Ze jména Casey /čteno Kejsí/ - jedna moje babička udělala Dej- si a druhá Kde- jsi!

Jsou velikonoce a já jsem moc ráda, že mám Casey.

Ale byly vánoce! To, že nám pejsek chodí po bytě, na tom samozřejmě není nic zvláštního a už vůbec nic, co by stálo za to – hodit na papír a psát o tom.

Nojo, jenže, ona pochoduje, ve svém požehnaném věku... / každý rok se prý u pejsku násobí sedmi, tj. 15x 7= no nazdar!/ hlavně v noci! Přes den většinou spí spánkem psím a v noci? V noci na to vlítne.

Hlavně v noci! A vzhledem k tomu, že nemáme absolutně NIKDE koberec, její stepařské výkony psích drápků, po dřevěných podlahách, jsou slyšet i s ozvěnou u nás – možná i u sousedů - podsousedů – /myšleno sousedů – bydlících pod námi/, // vtipný smajlík//.

Takže drápky, podlaha a hlavně v noci! Výsledek je, že já nespím. Manžel bez problému spí. Poslední dny už nespím, jen díky tomu, že čekám, kdy začne turistiký pochod naše psa. Přemýšlím, že ji na krk pověsím krokoměr, protože stoprocentně trhá noční, psí rekordy. Ale já ksakru stále nespím. Zkoušela jsem pozavírat všechny dveře a nechat ji pochodovat jen v předsíni a kuchyni. Taky to je slyšet, ale tlumeně. Budiž! Jenže ta naše mrcha měla pocit, že jí ubírám jednu turistickou trasu a tak se škrábáním, následně bušením packou a snad i čumákem, ve finále i vytím, začala domáhat okamžitého uvolnění trasy! Vytí budí manžela, možná i zbytek domu a tak se dveře zase pootevíraly. Tentokrát i s patřičným komentářem mého muže.

„Jsi normální?“

Klap-klap, ťuk-ťuk, klap-klap......ťukťukťukťuk – /to i popoběhne/ - ...pokračuje.

Na internetu jsem našla psí ponožky. Jupí!

Jsou i protiskluzové! Super! Ťukla jsem na nákupní košík a jedny – růžové s kytičkami objednala. K vánocům.

U stromečku na Štědrý den = pohledy manžela...syna... i jeho přítelkyně, jsou překvapeni? Co překvapeni, zděšeni!

"Co to je?"

„Hurá!“

Byl pro změnu můj pohled, když se mi podařilo mezi hromadou zmačkaného vánočního papírů od dárků, narvat na všechny čtyři nohy psa – růžové ponožky.

Nestepovala, při chůzi bylo ticho! Žádné tukání do podhlahy, žádné klap, klap....nic!

Tleskám – vyhrála jsem! Vyspím se!

Sice chvíli chodí hodně nepřirozeně, dokonce nožky zvedá do takové výšky, že občas i přepadává. Ale neklape! Manžel na mě vrhá vražedné pohledy. Ale po chvíli už není problém, ani s přepadáváním ....

Chytrá holka!

Říkám jí i sobě!

Jsou velikonoce! Od vánoc uplynul nějaký čas. Ponožky manžel dávno vyhodil, dívat se na degenerování psího života v růžových ponožkách – nedokázal. Já si pořídila špunty do uší – když už to na mě/na ní přijde a nedávám to – narvu si do uší špunty "proti chrápání".

ALE!!!!!!!

Před týdnem mi muž volá do práce!

„Volej veterinu!“

Když už volá můj muž, je zle! A bylo! A šlo to fofrem! Okamžitě odjížím z práce.

- telefonát - veterina - vyšetření – čekání – operace!

Další dlouhé čekání – nejistota v očích veterináře, sester, NÁS....Casey, – možná dá operaci, možná dá pooperační léčbu – možná, možná, možná......

Má svých, lidských 105 let – psí babičko – bojuj!!! Prosím!

Sedím u ní a po lžičkách se do ní snažím dostat alespoň pár kapiček vody.

Najednou je nemyslitelné, že by už nebyla, že bych už v noci neposlouchala její stepařské umění. Bože!

Hodinová operace, dva dny příšerného čekání – jestli to dá.

Převazy, injekce, převazy – čekání.

Vyhodila jsem své špunty do uší..., ksakru! Těším se na její noční chození. Casey – choď, stepuj!!!! Zatím jen leží!

Je velikonoční pondělí – celou noc už chodila!

Blaze se mi spalo, blaze - při jejím stepování, ke kterému se zase vrátila! Jak krásně s mi spalo, když nebylo hnusné hrobové ticho, ale jeji tlapičky, drábky opět ťukaly o dřevěné podlahy!

Casey, Dej si! ...... Kde jsi ? ...Stepuj!!!!!

Veselé velikonoce, všem!!!!! Važme si všeho „samozřejmého“, co v životě máme!

Vaše Alice

Autor: Alice Kopřivová | pondělí 17.4.2017 11:48 | karma článku: 15.79 | přečteno: 474x

Další články blogera

Alice Kopřivová

Šatičky

Ne, že bych chtěla někoho nutit ke lhaní, a už vůbec ne, někoho kazit. Ale, každá snad máme svá tajemství. Vždyť i muži mají své dny.

5.10.2017 v 11:51 | Karma článku: 18.33 | Přečteno: 683 | Diskuse

Alice Kopřivová

Jak jsem dojila peřiny!

Když nemáte na chalupě přístřešek na auto, když trošku víc zaprší a když vás to prostě "nemine":...a v noci to s vámi vibruje!

20.7.2017 v 18:56 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 675 | Diskuse

Alice Kopřivová

Bábiško, tak zase za rok Vary!

Tak nějak přejmenoval Jeremy Renner našeho Barťáka, když se pral s češtinou na sobotním udílení cen MFF Karlovy Vary. Ale je to pěkné, ne? //škodolibý smajlík... Bábiško!

10.7.2017 v 12:31 | Karma článku: 12.63 | Přečteno: 552 | Diskuse

Alice Kopřivová

Je stále děsný horko.....

a moje mamka je chalupě sama, telefon už má tři dny nedostupný. Je jí přes sedmdesát. Ne, nemám o ni strach. Při její vitalitě? Jenže co kdyby...

22.6.2017 v 19:01 | Karma článku: 23.04 | Přečteno: 950 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Alena Damijo

Proč jsem jen zase pařila?

Černé kruhy pod očima. V hlavě hukot. V puse sucho. Proč jsem to zase táhla až do noci? Proč jen jsem zůstala tak dlouho vzhůru? Hlavně, že jsem se ten den smála kámošce, co pařila s knihou do tří ráno, a pak byla jak praštěná...

23.10.2017 v 11:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 42 (a všechny ty týdny předtím): Jak být pravý dospělák

Po několika měsících se hlásím s novým příspěvkem, který se mimo jiné věnuje tomu, jak jsem přežila dobrodružnou výpravu do Bosny, snažila se zbavit své sbírky infantilních oděvů a začala vést pravý dospělácký život.

22.10.2017 v 18:40 | Karma článku: 5.80 | Přečteno: 141 | Diskuse

Jana Slaninová

"Slečno, na tý fotce s motorovkou vypadáte jako vrah!"

"Jeden by se vás vážně lek!" vece onen chlapík s vytřeštěnými zraky. "Drzoune!" Uíííááávrůům! Říz, fik a hotovo. Žádný pindy ohledvá motorovky. Rozhostilo se ticho. Takové, že by se dalo krájet.

22.10.2017 v 14:23 | Karma článku: 14.92 | Přečteno: 419 | Diskuse

Edna Nová

Nesnesitelně lehký život třicátníků

Některé problémy jsou úsměvné, jiné smutné, další tragické. Jak žije ta „zlatá mládež“ v okamžiku, kdy už by měla být dospělá?

22.10.2017 v 12:22 | Karma článku: 29.26 | Přečteno: 1641 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

A co na to ti druzí

Moc ráda bych... Ale co by na to řekli ostatní? Také se vám stává, že vám tahle jednoduchá otázka brání žít tak, jak byste si opravdu přáli? A je to skutečně nutné?

22.10.2017 v 12:16 | Karma článku: 9.08 | Přečteno: 247 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 894

Chci úsměvy, ale  i smutné chvilky zamyšlení, příběhy, které nás naplńují a nutí žít. Je mi sedmačtyřicet a jsem obklopena lidmi, kteří mi život zpestřují, jsem jim za to vděčna. Od mládí jsem si psala deník, skoro deset let. Možná i proto jsem už tehdy brala život až moc vážně. Zůstalo mi to dodnes, všechno až moc detailně řeším, pitvám a hlavně se stresuji zbytečně z toho, co bude, i když to stejně neovlivním. Každopádně to má i svá pozitiva, snažím se celý život absolutně vychutnat a naplno prožít každou minutu, jako kdybych stále vnímala nenávratnost času. Všem kteří se svými příběhy v mých knihách objevují upřímně děkuji. Něco úžasného – lidské osudy jsou velmi často sobě tak podobné, nevyzpytatelné, asi i dědičné a velmi barvité, jen jim prostě trochu pomáháme – kořeníme je. Sama jsem občas „v šoku“ co může vzniknout za příběhy – chaotické, vtipné, někdy strhující. A o tom já píši. Záznamy z mého života „MEA CULPA“, příběhy které mi dávají šanci psát.“A o tom to vše je!“

V roce 2010 jsem vydala knížku "Povidání pro kamarádky". V roce 2015 nakladatelství Jota vydalo moji druhou kníhu "Nejsem namalovaná".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.