Jak jsem šla na Karla….
Nepočítejte s tím, že tento blog bude objektivní recenze na právě běžící dokument o Karlovi Gottovi. To dnes asi fakt nedám a snad ani nechci.
Už když jsem viděla jen upoutávky, zjistila jsem, že geny nezapřu – jsem po své babičce.
Na to konto mě můj muž razantně upozornil, že na tenhle film se mnou v žádném případě nepůjde, /ví, že začínám být na stará kolena plačka //….jako malé holce mi děsně lezlo na nervy, že moje babička u všeho brečela, běžela v televizi Nemocnice na kraji města a umřel Štrosmajer, umřela Babička ve filmu z předlohy Boženy Němcové, umřel soused, jela okolo krematoria a někdo umřel (to už pardón přeháním)…, ale pravda, je, že plakala i za lidi, které znala jen z příběhu vyprávění a vůbec nevěděla o koho jde, mohla být tak z fleku angažovaná jako hlavní plačka na funusech v první řadě….// A tohle jsem dnes já ?????
Moje matka mě pro změnu prosila, abych jí na film vzala.
Nakonec jsme šli všichni tři.
Olga Malířová Špátová sesbírala časosběrně během dvou let hodně intimních scén a zpovědí, proložených archivními záběry, vše s myšlenkou dárku k blížícím se 80. narozeninám Karla Gotta.
Nakonec to byly poslední dva roky života Karla Gotta, opravdu velmi emotivně a citlivě poskládaného dokumentu. Jedná se vlastně o pohled do duše člověka, který prožívá nelehké období a velmi otevřeně a upřímně se o něj dělí. Film, což byl asi i úmysl pro odlehčení uceleného smutného příběhu, stojí na archivních záběrech a vtipných komentářích a rozhovorech.
V jednoduchosti dokumentu je síla, a tak i když nejsem skalní fanoušek, film se mě emočně dotkl hodně. Zamyslet se nad tím, jak mi může proběhnout diagnostikovaných posledních pět měsíců. Kino náročného diváka teď asi zaprská, ale já hlubokou myšlenku, pravdu ani hodnotu filmu fakt nehledala. Asi mi stačilo, že mamka se u archivních záběrů usmívala a vrátila do svého mládí, můj muž se zasmál nad komentáři Ládi Štaidla a když jsem pofňukávala, hrábl mi po ruce, místo aby na mě syčel, že už zase řvu.
Shrnutí tedy je, že jestli tento film měl zanechat intimní zpověď Karla Gotta, tak jak to cítil a chtěl v posledních měsících svého života, tak účel splnil. Možná, jen, na konci filmu bych upustila od záběrů z pohřbu. Nějak mi to tam nepasuje. Prostě bych film ufikla posledním povídáním a záběrem na Karla Gotta, kterým film stejně končí.
MNO ..... posledních pár minut před koncem jsem se už snažila sebeovládat, abych, až se rozsvítí nevypadala jako debil s baterkou místo nosu.
MNO.... a ještě se ani nerozsvítilo, začaly běžet závěrečné titulky a moje matka, o které jsem si celou dobu potmě myslela, jak ji film emočně zasáhl (sakra na Gottovi vyrůstala), se do tmy zvedla a zavelela „Tak jdeme!“
Já, jako fakt plačka obecná seděla v kině, ve finále už sama, vlastně ne, s hlavou zabořenou do manželovo ramene, a snažila jsem se uklidnit z emocí. Mám skvělého může, který ví, že jsem normální, respektive mě už zná a tak to semnou vydržel. Po pár minutkách se pro nás moje matka vrátila, její pohled byl nechápavý, to že jsem uřvaná ji ani nepřekvapilo, spíš se bála, že jsme jí odešli jiným východem a měla strach, jak se dostane domů.
A v tu chvíli se ji také zachvěl hlas. (emoce, emoce)
Těm, co si chtějí v kině poplakat ( pokud jste jako já) a mají/měli rádi Zlatého slavíka – film doporučuji.
Alice Kopřivová
Až i vás posere pták!
Když tě potká ptačí nehoda, ...no prostě tě posere pták, říká se, že to přináší štěstí, tak něco podobného potkalo dnes i mě. Navíc, pták si nevybírá a já dnes taky úplně ne!
Alice Kopřivová
Co nám vadí při létání?
....a tak toho je celkem hodně, ne? Včera jsem v rádiu poslouchala zajímavou topku deseti věcí, které nás obtěžují v letadle, zbystřila jsem a občas se fakt bavila....
Alice Kopřivová
Marně hledám - cokoliv!
Někdo hledá smysl života, já klíče, mobil nebo brýle. Pro co jdu do ledničky? Ptám se, když ji otevírám. Přemítám hrůzou v autě, co ta žehlička. Znáte to?
Alice Kopřivová
Adrenalin - útok nebo útěk!
Adrenalin je základním hormonem stresové situace.Vyznačuje se zúžením periferních cév, urychlením srdeční činnosti, rozšířením zornic a aktivací potních žláz. A tohle všechno já běžně znám a mám.
Alice Kopřivová
Řeklo by se, zuby – nehty…
..žádná politika, žádný americký triller, žádná česká komedie ani italská detektivka, horor už vůbec ne, jen obyčejný příběh, tak jak jsem to nechtěla.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
- Počet článků 97
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1209x
V roce 2010 jsem vydala knížku "Povidání pro kamarádky". V roce 2015 nakladatelství Jota vydalo moji druhou kníhu "Nejsem namalovaná".